Kronika

NÁMĚŠŤ FEST - NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU 19.6.2010

Již 4. rokem se odehrála akce, která je na kulturním poli poměrně vyjímečná:
To jest festival křesťanské kultury NáměšťFest. Ano, existují přehlídky chrámových sborů, jsou i rockové křesťanské festivaly, probíhají výstavy a různé přednášky. Ale spojit vše dohromady , jako právě při této akci – to se často nevidí!
Do poslední chvíle se nevědělo, jestli kvůli dešti bude moci být realizována koncertní část festivalu ve farní zahradě. Poněvadž se muselo veškeré technické zázemí převézt ze sokolovny, tak došlo k určité prodlevě. Program vystupujících se tak musel vzhledem k posunu i počasí o něco krátit. Kutnohorský Vokativ sice ještě doplatil na přestavění zvukařských aparatur, ale sám osobně nezklamal. Také Poločas z Tvarožné přivezl melodický folk-rock s výraznou basou, flétnou a country motivy v aranžmá.
(Napsali o nás) „ Blabovy stromy z Litomyšle byly dalším milým překvapením festivalu. Nechyběl hudební nápad, zajímavé motivy a hlavně silné texty oslovující lidi všech generací a víry ( i nevíry). Navíc byli hráči veselá kopa, takže se postarali o rozproudění diváků, kteří vyhledávali pohyb čím dál více.“ (Převzato z http://www.farnostnamest.cz/namestfest-2009/namestfest-2010/)
Po této skupině přišly na řadu Angles (úhly), kteří představili písně jak ze své desky „Odkud jdeš a kam“, tak úplně nové kusy. Pavel Malík si sice stěžoval na odposlechy, ale ven to znělo nádherně.
Končilo se se skupinou C.N.S. ze Sušice, která utrpěla za poslední rok několik změn ve složení a je tedy stále na půli cestě. Přítomná mládež ale využila jejich řízné kytary a v tanečním tempu jsme se přesunuli k závěru dne.

p.s. Jindřich kapelník:
Děkujeme za pozvání, velmi milé přijetí, péči a rozhovory! Zdravíme Jardu Hrubého, Jáju a celou armádu dobrovolníků podílejících se na zajištění této, věřím, že Bohu - libé akci!!!

KOROUHEV U POLIČKY 12.6.2010

2. ročník festivalu v Korouhvi u Poličky, který se konal 12.6.2010 je u konce a vzpomínky na něj jsou více jak příjemné. Počasí pořadatelům přálo, což mělo za následek poměrně hojnou účast, která se postupem času stále zvětšovala, což dělalo radost nejen nám, ale i pořadatelům. Obtížné role odstartování festivalu se ujal Progressive-Punk v podání poličské kapely „Rachot strojů“, která si i přes brzký začátek akce dokázala najít své posluchače. Jako druzí na programu byly Blabovy stromy, na které čekala možná dvoustovka spíše diváků než posluchačů. Úvodního slova se jako i celého provádění koncertem chopil Frontman kapely což je žhavá novinka. Běží 3. Píseň „Blues“ a v dálce vidím, že jsme zaujaly mladou rodinku, která bere veliký slunečník a jde si sednout blíže k podiu, čímž inspirovala i některé další účastníky akce, kteří si tak z blízka, mimo jiné, mohli prohlédnout nový inštrument, Jindřicha „Satrianiho“ Kličky. Postupem času se dostavilo i pohupování a úsměvy ze stran posluchačů a tak kontakt s publikem pro hráče tak potřebný nechyběl ani na této „štaci“ a to jen přispělo k vyrovnanému výkonu kapely. Ovšem BS nebyly poslední kapelou. Dále zde vystoupili kapely „Tanzplatz“, „Čertůf punk“ a „Nasaďte ski“, které jsme už ovšem nezastihli. Nutno dodat, že kapely nebyly jediným lákadlem. Přestávky mezi kapelami byly vyplněny velice zajímavými soutěžemi. O zajímavé provedení se postaral i bezprostřední moderátor, který u hodu sudem občas povzbuzoval stylem „Nepřipravuj se – stejně hodíš hovno“ a nesmím zapomenout na měřiče této disciplíny, který házel jako první a dělal vše proto, aby ho nikdo nepřehodil. Nejvíce se mi ovšem líbila disciplína „cyklojízda pomalosti“, která spočívala v tom, že účastník musel pětimetrovou trať projet co nejpomaleji. Této disciplíny se ovšem zúčastňovali hlavně ti, co měly problém jít rovně a tak soutěž se těšila veliké obliby škodolibého a jinak velice přátelského publika. 
Los Pablos 

BYSTRÉ U DOBRUŠKY - BOHOSLUŽBA 16.5.2010

 

Je potřeba připomenout, že Blabovy stromy nevyrostly nikde v podzemí, tedy v undergroundu, ale naopak - na půdě Církve bratrské v Litomyšli, kde máme zázemí a podporu. Co to ale jako má bejt, ta Církev bratrská??? Kde se vzala??? 
Jeden z pramenů z kterých se zrodila vznikl v nenápadné vesničce, kam jsme dostali pozvání…Bystré u Dobrušky. 
Počátky činnosti Církve bratrské (původně Jednoty Českobratrské) v Bystrém se vážou na osobu kazatele Jana Balcara, který ve druhé polovině 19. století kolem sebe soustředil skupinku lidí, kteří chtěli studovat Bibli a uplatňovat principy víry v živého Boha v běžném životě. Dnes, po 140 letech od založení této církve, ji můžeme najít mezi státem registrovanými církvemi pod názvem Církev bratrská. Tato církev má desítky sborů po celém území České republiky a je jedna z mála církví, které v dnešní době početně rostou a zakládají nové sbory. Balcarem založený sbor v Bystrém v Orlických horách stále v této obci funguje a je vůbec nejstarším sborem této církve. 
V současnosti patří k bysterskému sboru CB přes 200 lidí (150 členů, přes 50 dětí). 
Tento počet dorazil i na nedělní Bohoslužbu, kde jsme měli vstup v podobném formátu, jako onehdá loni v ČCE Polička-viz. Příspěvek o několik „fochů“ níže… 
Mimo jiné mě zde překvapila vysoká úroveň ozvučení i akustičnost prostoru kostela. Děkuji všem „Barcalákům“ za přízeň, ochotu a lásku, kterou nám projevili! 

Jindřich 

 

 

ÚSTÍ NAD ORLICÍ 17. 4.2010

Krásné slunné jarní odpoledne 17. 4. vyloženě zvalo k návštěvě rockového festivalu v zatemnělém kulturním domě v Ústí nad Orlicí. Obzvláště proto, že za předešlou zimu máme jistě všichni slunce už plné zuby!
Je tedy strašně divný, že i přes velkou snahu o propagaci akce ze strany pořadatelů, i její perfekt zajištění po organizační, zvukové a osvětlovací stránce přišlo jen pár desítek lidí.
V čase našeho hraní byly tyto desítky tři, včetně muzikantů z ostatních, již spřízněných kapel Morybundus, Washington a dalších… Díky Pánu za ně! 
Velkou vzpruhou byli pro nás tři fanoušci přímo pod podiem, kteří navzdory nezájmu široké veřejnosti z orlickoústecka, nás vytleskávali a povzbuzovali nás, ba i tančili. Některé kapely byly nuceny hrát pro uplně prázdnej parket, což je pro muzikanta, dle mého, velmi tristní.
Náš první doprovodný kytarista Paulus Hájek již dávno odhodil trikot nesmělého nováčka a hrál s takovým nasazením, až mu začal krvácet prst na pravé ruce. Bubeník Standa se stále větší vervou brejkoval v závěrečných taktech některých písní…což mě taky těší.
Konečně se nám podařilo vcelku obstojně zahrát novější songy „Hamlet i Hovno sapiens“. Uplně nejnovější: „Tři otazníky“ jsou ale peckou, kterou hraju asi nejradši. 
Je skoro tak dobrá, jako kdybych ji složil já
No, takže teď po tom všem, co jsem tady napsal něco seriózního na závěr (konec sraned): Doufám, že příští rok touhle dobou bude horší počasí a jinak všechno ostatní stejně super, jako letos! 
Jindřich 

POLIČSKÝ SKŘIVAN 13.3.2010

Pro mne je soutěž Poličský skřivan velkým meetingem hráčů z mnoha kapel v regionu východní Čechy. Přehled těchto kapel i s odkazy k poslechu na Bandzone.cz najdete na: http://www.divadelniklub.cz/dalsi/12-policsky-skrivan-2010/
Největší zážitky mám z šatny, kde se po 30 minutách střídají jednotlivé kapely. Je super prožívat s performery jejich nervozitu před vystoupením i směsici euforie a frustrací po té. Pobyt v šatně je intenzivním diskusním fórem, a worKshopem zároveň. „Naceňuje se“ vzájemně aparatura, nástroje, probíhá porovnání lazení bubnů, rozkrývají se vzájemné příbuzenské vztahy, zkušenosti z koncertů a zajímavosti z regionu, tedy myšleno pochopitelně „rockerské“.
Je super, že atmosféra mezi kapelami je vřelá, většinou přející. Hudebníci si pomáhají také navzájem s přenášením hudebního nábytku na podium a zpět apod. Z mého pohledu horší atmoška vládla mezi diváky. Ti se stylizovali svými podmračeně přimrzlými výrazy po většinu večera až příliš do role „takyporotců“. Nerozpohyboval je ani energický, mírně agresivní, ale k hopsání zvoucí HC kapely BU-FU. Ani radostný „fast pop“ kapely Last Minute. Naši poslechovou formaci ani nezmiňuji. Trochu se to dařilo rozmrazit kapele Dirty Way z nedalekého Makova, ale Don Ci Líz opět diváci prochladili. Sám bych si také poskočil, ovšem můj mírně stržený setrvačník v zádech mne od této aktivity odrazuje.
Blabovy stromy vystoupily hlavně díky osobní statečnosti Tomáše Rejmana – ten navzdory virovému útoku na jeho zažívací trakt zapřel sám sebe a risknul účast na hraní. Zvláštní poděkování Hájkovým, za obětavé vožení fošny – reklamy na náš web přímo na podiu. Je to přestříkaná pelest od manželské postele a její převoz ve Škodě Felicia vždy hraničí při brždění s gilotinováním posádky. Díky Bohu, že se nic zlého nestalo! Děkuji tak proto všem, kdo se modlí za nás i naše posluchače. Z tohoto místa dnes zvlášť Zbyňkovi Bartošovi. Doufám, že poselství písní Bé eSek nezapadlo!? Začne někdo z cca 60 posluchačů hledat Jeho království? Tenhle příběh stále pokračuje!

Jindřich

penzion Brno