Kronika

Náměšťfest 18. června 2011

Za polojasného dne jsme se vydali na cca 100km cestu, do romantického městečka Náměšť nad Oslavou. Ve zdejší farní zahradě probíhal již V. ročník tohoto kulturního festivalu. Nebylo to vopravdu pouze o hudbě, a proto i my jsme tentokrát měli „předkapelu“, kterou byl divadelní soubor skautů z Luk nad Vltavou. Nezahráli ovšem nic menšího, než: „Malého prince od Exupéryho“.
V momentě, kdy jsme přišli na podium my, začalo řádně pršet. Pořadatel Jarda Hrubý vtipně situaci glosoval, že to nevadí, že právě teď se posluchači mohou schovat pod „Stromy“. V duchu jsem si říkal : „to nás určitě bude někdo poslouchat v dešti…“ a čekal jsem vylidnění zahrady. Ale přítomní byli tak houževnatými posluchači, že vydrželi. Byť návštěva nebyla masová, patří všem návštěvníkům dík, za přízeň, pořadatelům za neutuchající snahu připravit lidem z města jinou alternativu, než např. domácí výplach mozku přes set top box. Bůh Vám žehnej i v dalších ročnících!!!
Třešnička na dortu byl rozhovor, o který nás požádal sympatický redaktor radia Proglas Luděk Strašák, a který si spolu s našimi písničkami můžete poslechnoutv úterý 16. srpna v 19:15hod. v pořadu „Jak se Vám líbí“ (možno potom najít v archivu pořadů na http://www.proglas.cz/audioarchiv)


Více o letošním ročníku na adrese: http://www.horacke-noviny.com/zprava-namest-fest-2011-prinesl-prijemna-setkani-i-kvalitni-hudbu-1434.htm

Klášterfest, Kutná Hora 7.5.2011

Další letošní štaci Blabů rámovalo vymydlené májové počasí, skvělá organizace (silní
a ochotní bedňáci, chutný catering) a krásné prostředí zahrady kutnohorského kláštera sv.
Voršily. Vystoupení zprostředkoval náš kytarista, portfolio účinkujících kapel
mělo punc spolehlivé investice – Traband, Šatlava, Prorock, Studená sprcha či Koza na útesu.
(Měl jsem za to, že posledně jmenovaná formace se inspiruje naturismem, ale hraje židovské
písně v jidiš J)…
V čas našeho vystoupení jakoby potomci Koudelníkova syna ještě dleli v Praze,
nakupujíce nemovitosti, takže odezva hrstky sluncem opečených diváků před pódiem a
dalších rozptýlených po záhradě se zdála býti poněkud vlažná. Posléze jsme sami zjistili, že
hudba je pouze jedním z pestré palety podnětů, kterému návštěvníci věnují - vedle pečeného
vepře, piva a dalších atrakcí - přiměřenou část své pozornosti.
Resumé: i když posluchači netloukli hlavami o pódium, nebyl to žádný propadák,
(dostalo se nám pozitivních ohlasů od pořadatelů), ale velmi příjemně strávené odpoledne,
provázené laskavým vzkazem našeho Nejvyššího managera: vašim cílem nejsou ovace, ty
jsou jen občasným bonusem...

Sjezd mládeže Pražské diecéze

Pařit se dá i na Hamleta! Překvapivé zjištění! A to jsme mysleli, že jsme kapela spíš k poslechu v sedě, že se nejlíp hodíme do klubů pro uši místních štamgastů - v očekávání, že se zakuckají a zamyslí. Zase jednou jsme si vyjeli na „domácí“ půdu a naprosto jsme si to užili. Pro takové akce se určitě vžije výraz „nabíječka“ – takový totiž pro nás koncert v Praze na sjezdu mládeže Pražské diecéze byl. Různých seminářů a workshopů se tu účastnilo tuším kolem tří set mladých lidí. My jsme byli tečkou za programem toho dne. Kdo za celý den ještě nebyl přeprogramován, mohl sejít do sklepního klubu na blabův maraton (zahráli jsme totiž náš kompletní playlist, plus dvě písničky zopakovali).
Na mnoha místech zvukaři úplně pohřbí veškeré investice do dobrých nástrojů a aparátů. O zpěvu nemluvě – tomu prý není rozumět skoro nikdy (což začíná být drobně podezřelé – možná nepůjde jen o chybu zvukařů :) Na pražském koncertě šlo ale o úplně opačnou situaci, která se dá popsat jako “naprostý zvukový luxus“, ve kterém nezanikl ani jeden tón jediného z šesti „nástrojů“. 
Sumasumárum – blabi se do Prahy jeli nabít, aby mohli zase vyrážet do klubů za kuckavými štamgasty. Rozhodně se těšíme na další akce, kde si s lidmi zaskáčeme :)

Soutěž: Bigboš 11, „M“ klub, Vysoké Mýto 8. 4. 2011

Na tuhle soutěž se přihlásilo po mailu hafo kapel, z kterých bylo 5 vybráno na soutěžní večer.
Ten se odehrál v prostorech klubu, kde vystupují kapely daleko známějších jmen. Je tedy
vždycky čest si na tomto místě zahrát.
Málem by mě i přes tento fakt už býval podrostl kořen hořkosti, kvůli pořadí, které nakonec
porota stanovila. Takže je Vám už jasný, že jsme se tradičně neumístili. Tentokrát jsem se
s tím málem nevyrovnal a supěl jsem jako Papinův hrnec.
Proto díky Pánu za Vás: fanoušky a přátele! Díky Vašemu hlasitému skandování, které mi
doteď zní v uších, díky Vašim povzbudivým pochvalám po skončení akce - jsem totiž dospěl
k tomuto: Kořen nechť chcípne a nedusí mne již! Za rok se zkusíme přihlásit znova!!!

Jindřich

Litomyšl – Biliard klub 26. 3. 2011

Nekuřácká restaurace v budově Lidového domu a muzeum kytar značky „Jolana“ bylo místem, kde jsme odehráli další koncert.
Nutno zmínit, že koncerty v Litomyšli nám občas berou úsměvy z tváří právě z důvodu domácího a občas i doslova rodinného publika a naše ruce jsou tak hned o něco mokřejší a občas se po hmatníku svezou tam, kde nemají v danou chvíli co dělat. Uklidňujícím faktorem zde bylo pár desítek kytar na stěnách, které majitel restaurace„vyaukroval“ a udělal si tak pěknou sbírku.
Před začátkem jsme byli upozorněni sběratelem, že se lidé většinou rozmýšlejí po dvou až třech písních jestli s kapelou zůstanou nebo si půjdou zahrát kulečník do místnosti vedle. Stává se tak, že na koncertě zůstane kapela v přesile vůči divákům a z koncertu se rázem stává veřejná zkouška. Tento scénář díky Bohu neproběhl a nemuseli jsme v místnosti většího obývajícího pokoje zůstat sami. Samotný fakt, že jsme hráli 17 písní a při tom umíme jen 15, znamená, že si diváci k našemu velkému potěšení řekli o přídavek…

Pablos Epiphonos

penzion Brno