Kronika

ČESKÁ CÍRKEV EVANGELICKÁ - POLIČKA 7. 6. 2009

V krátkém sledu po manifestu jsme se rozjeli na základě pozvání bratří z Evangelické církve do města Polička. Blabovy stromy obdržely netradiční zadání: zahrát 3 písničky, v rámci Bohoslužby, přímo v kostele. Vybrali jsme písně ve kterých není volume až zas tak na max… První z nich jsem uvedl já a povyprávěl krátce před ní svůj příběh a vysvětlil souvislost se songem Rozcestí, dále už uváděl Tomáš naše „bílé Blues“ a uzavřeli jsme „Hledáním lásky“. Písně byly jakýmsi doplňkem ke kázání Daniela Smetany na téma Boží lásky, jak bylo předem dohodnuto. Ze začátku jsme měli obavy, jestli to nebude až zas moc velká ostrota – naše hudba v kostele, ale i díky tiššímu, přesto dynamickému pojetí bicích a citlivému nazvučení zvukařem Vejrychem náš styl nepřeválcoval, ale potěšil ucho. Matyášův hlas při tomto nazvučení vynikl víc než jindy, nesl se kostelem jedna radost… Děkujeme všem za dobré přijetí a následné občerstvení. Celá tahle naše účast na Bohoslužbě ukázala, že naše hudba by dobře mohla posloužit i na církevních akcích, festivalech apod. Bereme to jako nápovědu z hůry. Přesto, že na začátku naše zacílení bylo spíše a pouze na rock.kluby apod, tak jsme dali našim menedžerům, Filipovi a Radce Jetmarovým, nové zadání: Nabídnout naši hudbu i církvím, a křesťanům, kteří pořádají hudební akce. Uvidíme, kam povedou naše cesty v rámci koncertů. Tak děj se vůle Boží…
Jindřich

PŘEHLÍDKA AMATÉRSKÝCH ROCKOVÝCH KAPEL ÚSTÍ NAD ORLICÍ 25.4.2009

Je fajn sledovat, kterak začínám být poslední z Blabů, kým cloumá tréma. Když se jede na koncert. Tak tomu bylo teda, když jsme se chystali na přehlídku rockových kapel do Ústí nad Orlicí. Nejvíc se to mělo projevovat na Blabovi, který má svým nástrojem vydávat co nejdutější zvuk. Na koncertě Tomáše čekal úkol navíc – moderování programu. (Říkal mi, že má, oproti mě, jen mírné příznaky choroby Tremus pruimosis) My z Matyášem jsme na předešlých akcích jako velcí řečníci nevynikli. Je to hlavně kvůli tomu, že nás příliš fascinují diody ladiček. Mezi písničkami jim vždy věnujeme velkou pozornost. Nejen ale kvůli tomu jsme poprosili Toma. Jeho bass je nástroj pro svoji stabilitu vhodný k ignoraci, co se týče ladění. Vedlo nás k tomu i to, že Tomáš jako jeden ze starších církevního sboru – je dle potřeby i občas kazatelem při nedělních bohoslužbách v Církvi bratrské. Musím říci, že mne nezklamal. Na koncertě poskytnul všechny potřebné info o písničkách kapele a i jiných souvislostech svým osobitým projevem civilnějšího charakteru a specifickým výrazivem. Nádherně se mi čučelo o pauzách do ladičky, mezitím co se nepříliš početné publikum dozvídalo vše potřebné. Tak mu právě zde zcela netajně děkuji, že do toho šel s odvahou a nic na koncertě nezatajil. Doufám, že u toho vydrží, páč i ohlasy publika byly ok. Ne nebojte se opravdu se dozvíte i něco o koncertě: přijeli na nás fanoušci z Domu Naděje v Litomyšli i naši menedžeři. a i když hlasovali všichni i včetně dalších nehrajících členů skupiny Blabovy stromy – Radky a Filipa. Poprvé zazněla písnička „Čekání až do tmy“ naživo na koncertě. Já jako autor písně, což při každé příležitosti zdůrazňuji , jsem s tím jak její premiera dopadla - spokojen. Jsem moc rád, že jsme se mohli potkat s některými známými z minulých akcí, ale navázali i nové kontakty, třebas s kapelou Morybundus band. O výsledcích hlasování psal Matyáš ve vrbě, tak mu nebudu konkurovat. Při té příležitosti musím zmínit, že mnoho mých příspěvků najdete v tajné vrbě. 
Jindřich Skoroskromný

BLABOVY STROMY SE ODKULILY DO MEJTA

1.4. I z organizačních důvodů se jevila potřeba stěhování naší kapely ze stávající budovy Církve bratrské. (v souvislosti s jejím plánovaným prodejem a stavbou nového kostela) Tak jsme se modlili, abychom někde sehnali novou! Zároveň jsme i hledali! Tato kombinace činností vedla nejdříve k tomu, že nám s důvěrou přislíbili bratři z ČCE zkušebnu v jejich modlitebně ve Vysokém Mýtě. Ejhle, přišla ale další nečekaná šupa, ovšem z kategorie slavnostních !!! Co tím autor má na mysli? Je absolutní bomba, že můžeme od dubna zkoušet u Matyáše - přímo u nich doma! Pokusíme se Vám nafotit zkušebnu a zařadit ji do fotogalerie. Je to místnůstka vyhrazená pouze a jedině pro nás (luxus) . Nachází se v suterénu rodinného domku. Ze zkušebny je výběh hned na zahradu do zeleně, kde o pause zdecimované smysly rockerovi rychle regenerují a lépe se připraví na další porci decibelového výplachu. Díky plastovým dveřím a ohledům babičky, která si kvůli naším zkouškám vyndává naslouchátko, by nechytalo zpětnou vazbu, snad trpí minimum lidí. Blaby děkují za tuto velkorysou nabídku a možnost celé rodině Hájkových, nejvíce samozřejmě přímo rodičům Matyáše. Dovolte méně formální projev radosti na závěr! YYEAAAH!

Kapelník

POLIČSKÝ SKŘIVAN 28.2.2009

 

Najděte v tomto článku kontroverzní, ale přesto běžně užívané „výrazy“:

Pořadí kapel na soutěž Poličský skřivan 2009 bylo určeno na základě losu. „Osud nám přál“, že jsme byli vylosováni přímo do hlavního vysílacího času (21:30). Mohli jsme tak hrát pro odhadem 150– 200 lidí, který v Divadelním klubu v tu chvíli také „náhodou“ byli. Výborná tzv. „shoda okolností“byla, že jsme měli na zvučení mnohem víc času, páč kapela, co měla hrát před námi nedorazila – se omluvila. Tím pádem jsme „díky tomu“ mohli zahrát o jednu písničku navíc, tedy 5 kousků…
„Štěstí“ taky bylo, že jsme měli tak dobrý zvuk a bylo tak dobře rozumět i textům. Nakloněna nám byla zřejmě i „matka příroda“, že nikdo z nás před koncertem neonemocněl a hlavně Matyášův hlas neměl k tomu skřivanímu daleko. Po akci se nám „naštěstí“ navzdory nepříznivému počasí podařilo dostat v narezlých automobilech domů. 

Řešení:
Nevěřím v náhody, takže jistě chápete, že jsem za všecky výše zmíněné věci vděčný.
Ne „osudu, ani tzv. matce přírodě“. 
Ta díky samozřejmě patří našemu Pánu Bohu. Děkujeme za modlitby i za případné vyřešení této úlohy.

P.S. Výsledky soutěže na:www.divadelniklub.cz

Jindřich

NAHRÁVÁNÍ DEMA 2009 17.2.2009

 

Naše kapela vyrazila opět po roce nahrávat. Zvolili jsme tentokrát technicky dobře vybavené studio Martina Gregora „Music and story“ ve Vysokém Mýtě. Kvůli finančním možnostem jsme museli nahrávat v co možná nejméně hodin. Natáčení Dema trvalo pouhé dva dny: Jeden den se nahrálo uplně všecko, další den následovala tzv. míchačka (míchání zvukových stop). Nejnáročnější tohle časové omezení bylo pro zpěváka a kytaristu Matyáše, který musel vydržet od rána brnkat a zpívat až v pozdních večerních hodinách. I přes ten časový stresus jsme s výsledkem spokojeni. Ohlasy na ni jsou také pro nás překvapivě dobré a spíše lichotivé. Občas jen upozornění na nějaké zaškvičení – to je ale holt součást naší hudby ;-) Nahrávka nemá žádné složitější aranže, ani vychytávky, je to spíše takový dobře nahraný živák. Nic víc, nic míň. Jsme rádi, že jsme si zvolili zrovna studio Music and story. Bez praktických rad a pomoci Martina Gregora by to taky tak dobře nedopadlo. Navíc nám zapůjčil zcela zadara nabušenej kytarovém aparát – lampovou hlavu a bednu Mesa Boogie. Za to bychom jinde solili těžký louve. Děkujeme všem, kdo na nás mysleli a hlavně těm (Tomu), kdo nás inspirují (e) při tvorbě písniček. Dále samozřejmě lidem, kteří naše písničky poslouchají, to mně těší hodně moc, to je jasná věc! Bez toho by to celý bylo na pendrek… Jindřich

penzion Brno